Ne vždy jsou neuspokojivé pracovní výsledky vinou samotných pracovníků. Pojďme si něco povědět o nejčastějších „externích brzdách“ výkonu pracovníků ve firmách.
Do značné míry jsem se o tom zmínil v předchozím článku. Bohužel, „ryba smrdí od hlavy“, de facto nejčastější příčinou nízkých výsledků je šéf samotný. Nedokáže či neumí efektivně vést a rozvíjet své lidi k lepším výsledkům, k větší samostatnosti, k vyšší zodpovědnosti, k tomu, aby si lidé více věřili a měli zdravé sebevědomí. Kapitola sama o sobě je již zmiňované strategické řízení podniku a procesní nastavení uvnitř podniku. Neměl bych také opomenout fakt, že v mnoha případech je chybou již samotné najmutí člověka na místo, na které prostě není svým založením a svými předpoklady vhodný. Rád říkám, že „z kapra štiku“ neuděláte. Máte-li např. tedy na pozici obchodníka někoho, kdo zkrátka nemá vlohy být dobrým obchodníkem, takového člověka nepředěláte, ač byste byl sebelepší šéf, kouč a nevím co dalšího… často je tedy překážka v personální oblasti. Zvláště dnes, kdy je obrovská potřeba pracovníků, kteří ale „nejsou“, protože i z dostupných údajů v médiích víme, že v ČR je nejnižší nezaměstnanost v západní Evropě.
Firmy pak často přistupují k nevídaným kompromisům, kdy najímají na pozice někoho, koho by v životě za normální situace nevzali – a toto rozhodnutí pak má své důsledky. Ale jak jsem řekl, pořád platí, že z kapra štiku neuděláte a seč se snažíte sebevíc, výsledky se nedostavují. Podle mě nelze jít hlavou proti zdi.
Je lepší si počkat na člověka, který má k dané práci vlohy a potenciál růst, než řešit situaci rychlým náborem někoho, kdo se na pozici nehodí.
