Největším aktivem firmy jsou bezesporu její zaměstnanci, a zejména pak ti, kteří dokážou mimo svou rutinní práci i něco navíc: například přijít se skvělým novým zlepšovákem, ať již to je nová strategie prodeje, zlepšení interních procesů, nebo vylepšené nářadí do výroby. Mnohé firmy rovněž nabízejí svým zaměstnancům finanční odměny, když přijdou s dobrou myšlenkou. Zaměstnanecké zlepšováky totiž často vedou k větší efektivitě, snížení nákladů nebo časové úspoře. Přesto si řada zaměstnanců stěžuje, že jejich nápady končí ignorovány, případně že jsou vyslyšeny, ale nikdy uvedeny v praxi. Například v loňském průzkumu společnosti Sideways6 81 procent zaměstnanců prohlásilo, že mívají nápady, které by mohly pomoci jejich firmě, ale zároveň se jich celá pětina vyjádřila, že se bojí své nápady předložit, a zhruba třetina cítí, že zaměstnavatel jejich nápady ignoruje a neváží si jich. Více než polovina zaměstnanců si pak myslí, že se jejich firmě nedaří dobré nápady uvést do praxe.
Přílišné zaměření na krátkodobé cíle
Zaměstnanci jsou přitom často toho názoru, že jejich vedoucí a manažeři jejich připomínky ignorují, protože jsou přesvědčeni o tom, že vše vědí nejlépe. Dle odborníků ale obvykle velké ego není tím, co manažery staví do pozice odmítačů nových nápadů svých podřízených. Nedávná studie publikovaná v online žurnálu Organization Science totiž odhalila, že mnohem častěji manažeři zkrátka mají ruce svázané vnějšími vlivy. „Mnoho manažerů funguje ve firmách v roli prostředníků mezi zaměstnanci a vyšším vedením a ve skutečnosti tak nemají dostatek pravomocí na to, aby nápady zaměstnanců uvedli do praxe. Ještě podstatnější je poté fakt, že manažeři obvykle zodpovídají za plnění krátkodobých cílů a úkolů, na něž mají omezený čas. Většina se jich tedy soustřeďuje právě na tyto krátkodobé cíle a buď ani nemají čas se nápadem zaměstnance zabývat, nebo tento nápad není pro ony krátkodobé cíle podstatný, a tudíž je odsunut stranou či ignorován,“ komentuje závěry uvedené studie Jiří Jemelka, ředitel společnosti J.I.P. pro firmy, jež poskytuje revitalizace a interim management malým a středním podnikům. Jak tedy mohou zaměstnanci své nápady ve firmě protlačit?
Myšlenku si nejprve otestujte „v terénu“
Předně je potřeba, aby si zaměstnanci zjistili, za kým z vedení mají se svým nápadem jít. To ale neznamená, že byste za onou kompetentní osobou měli utíkat hned, jakmile vám myšlenka na nějaký zlepšovák bleskne hlavou. Nechte svůj nápad nejprve chvíli uležet. Přemýšlejte o něm, zvažujte klady a zápory a také si zjistěte, zda se něco podobnému už někdy na pracovišti neřešilo a s jakým výsledkem. Poté si všechny své myšlenky k dané věci utřiďte a sepište je na papír. Následujícím vhodným krokem je svěřit svůj nápad několika důvěryhodným kolegům a zeptat se na jejich názor. Připravte se přitom i na možnost skepticismu, kritiky nebo i otevřené opozice. Nebude-li se váš nápad většině kolegů líbit, budete se muset smířit s tím, že asi nebyl tak dobrý či vhodný, jak se zdál, a nemá tedy cenu s ním chodit za vedením. Pokud se ale ukáže jeho potenciál, připravte se představit ho patřičnému nadřízenému.
Svůj nápad musíte umět prodat
Před tím, než vstoupíte se svým nápadem k šéfovi do kanceláře, se ještě pokuste sesbírat alespoň nějaká relevantní data týkající se vašeho zlepšováku. Čísla a fakta jsou vždy lepšími spojenci než naděje, dohady a osobní pocity. Též se vyplatí zkusit se vžít do role obchodníka, který prodává cenné zboží. Vaše argumenty mnohem lépe vyzní, uvidí-li váš šéf určitý zápal a odhodlání. Nelze příliš očekávat, že se pro váš nápad někdo nadchne, když budete sami působit nepříliš zaujatě. Pozor ale, aby váš zápal nesklouzl k fanatickému lpění na své myšlence. Opět buďte připraveni na skepsi a kritiku. Snažte se trpělivě odpovídat na všechny otázky, respektujte odlišné náhledy na věc. Pokud při dialogu narazíte na něco, co nevíte, přiznejte to, ale ukažte, že jste ochotni odpověď nalézt. Již během tohoto rozhovoru byste měli vycítit, zda je váš šéf či manažer nápadu nakloněn. I v případě, že zpozorujete, že ano, ale ještě úplně netlačte na pilu. Je potřeba mít trpělivost a dát mu čas vše promyslet. Také nečekejte, že tímto to pro vás končí. Je potřeba být aktivní, spolupracovat na doladění detailů a ukázat, že jste ochotni do implementace svého nápadu vložit svoji energii i čas.
S kterými nápady uspějete s větší pravděpodobností?
Platí rovněž, že některé nápady mají již od začátku lepší naději na úspěch než jiné. „Manažeři a šéfové obecně lépe slyší na zlepšováky týkající se snižování nákladů, zvýšení tržeb a zvýšení efektivity. Větší šanci na uskutečnění mají také nápady, které pomohou dosáhnout jednoho či více stanovených cílů společnosti nebo oddělení nebo které se týkají problému, s nímž se vedení firmy v dané době potýká,“ vyjmenovává Jiří Jemelka. „Naopak nepříliš životaschopné bývají nápady, jež sice ulehčí práci jedněm zaměstnancům, ale přidají ji jiným, a také ty, jejichž realizace by si vyžádala hodně peněz, času a úsilí,“ dodává.
Facebook Social Comments
