Už Tomáš Baťa rozděloval lidi na ty, kteří chtějí pracovat a na ty, kteří pracovat nechtějí, ať se je budete snažit motivovat a inspirovat sebevíc. Jedna účetní z firmy našeho klienta zase hovoří o tom, že rozděluje lidi na schopné, neschopné a všehoschopné. Když si to zkombinujeme, vyjde nám kombinace velmi různorodých a v některých případech až bizarních kombinací.
Dovedete si představit, že spolupracujete s člověkem, kterému se nechce pracovat a nad to je neschopný? Do práce chodí pozdě, odchází z ní dříve, a nic moc mezi tím neudělá? Nebo s někým, kdo chce pracovat, ale je všehoschopný? Háže Vám překážky pod nohy, dělá naschvály, intrikuje? Matematika úspěšnosti jakékoliv firmy je v tomto ohledu neúprosná. Pokud to ve firmě má za něco stát, většina lidí, a tím myslím takových dobrých 80-90 %, musí být v kategorii č.1, tzn. „chtějí pracovat“ a jsou „schopní“.
Druhá, byť velmi malá skupina pracovníků může být tvořena lidmi v kategorii č.2, tzn. „chtějí pracovat“ a jsou „neschopní“. Existuje totiž naděje, že postupným tréninkem, vzděláváním, pulírováním a praxí stejně jako obecně působením firemní kultury v daném podniku se z takového člověka dříve či později může stát kompetentní a odborný zaměstnanec. Neschopnost není diagnóza, je to aktuální stav, s nímž se vždy dá něco dělat. Ale musí být vůle (onen pracovník musí chtít) a dobré vedení (nadřízeného či obecně managementu firmy), aby se proces růstu mohl nastartovat. No a tím jsme skončili. Všechny čtyři další kategorie kombinací počínaje „nechtějí pracovat“, ale jsou „schopní“ (tzv. manýry hvězd) až po „nechtějí pracovat“ a jsou „všehoschopní“ (ono známé – nejhorší je srážka s volem) nejsou vhodnými adepty na to, aby se jednalo o Vaše kolegy, podřízené či nadřízené.
Věřím, že jste-li ve vedoucí pozici a Váš podřízený spadá do jiné kategorie než č.1 a č.2, víte, co máte udělat. Pokud to víte, a neuděláte to, nebo-li budete dělat kompromisy, budete danému člověku dávat znovu a znovu šanci, přiděláváte si jen práci a problémy. A těch si myslím, třebaže Vás neznám osobně, máte i tak určitě dost. Je to jen na Vás. Mnohem složitější je situace, kdy lidé z jiné kategorie než č.1 či č.2 jsou Vašimi kolegy či dokonce šéfy. Mít neschopného kolegu, kterému se navíc nechce nebo všehoschopného šéfa, je vždy velmi složitá situace. V obou případech prosím vždy pamatujte na jedno. Takovýto člověk nesmí ovlivnit Váš přístup k práci. Soustřeďte se na to, abyste se nedali pohltit demotivací a frustrací. Vždy pracujte naplno a chtějte se rozvíjet. Je to nespravedlivé? Možná. Ale nic jiného Vám nezbyde. Proč? Protože
pokud „vypnete“ a pojedete na půl plynu, začnete se ulívat apod., znamená to, že v sobě startujete sestupný proces degenerace Vašich schopností a Vaší motivace, což v konečném důsledku bude mít negativní dopad na Vás a Váš život. Ne na život kolegy či šéfa.
Za Vašim kolegou či šéfem se dřív nebo později slehne zem. Odejde on či Vy. Ale to, co zůstane, jsou Vaše pracovní návyky, Vaše „způsoby“, Vaše schopnost se soustředit na práci, Vaše nasazení. Pokud si jednou v práci, byť z důvodu frustrace, vypěstujete negativní návyky, bude se Vám to časem velmi těžko napravovat pozitivním směrem. K tomu, abyste si zachovali v těžkých situacích (často při dennodenním střetu) s neschopným kolegou či všehoschopným šéfem konstruktivní přístup, je potřeba síly a vytrvalosti. Berte to prosím jako trénink Vašich schopností a sil. Mimochodem jenom tak se rodí silné osobnosti. V bojích. Vše má samozřejmě své meze. Odejít se dá vždy. Ale pak si navyknete na to, že z bojů se utíká. A tím se vyhýbáte možnosti sílit jako osobnost. Naučil jsem se neutíkat z boje. Bylo a je to někdy hodně těžké, co si budem povídat. Ale s odstupem času jsem zjistil, že právě ty nejtěžší chvíle mě disponovaly pro budoucí výzvy a projekty, které řeším dnes.
Někomu se to možná nebude líbit, ale Boží mlýny melou. Někdy hodně pomalu a trvá to. Ale o to sladší a uspokojivější je pak finální vítězství. Vydržte a makejte, to je základ. Nechoďte cestou intrik. Neblokujte se, když hned nevidíte řešení. Pamatujte na vajíčko motýla. Motýl se rodí postupným procesem larvy a kukly až v dospělého jedince. Pokud ale kuklu na konci odstřihnete, motýl z ní vypadne, a protože ještě nemá zesílené křídla, zemře. Právě díky tomu, že v kukle motýl napíná sílu svými křídly, aby protrhl kuklu, může v další fázi života plně žít a létat. Trénujte se v těžkých chvílích v práci při kontaktu s lidmi, kteří „nechtějí“ či jsou „všehoschopní“. Nenechejte se žrát od parazitů v práci kolem Vás. Vytrvejte. Sílí tak Vaše „křídla“, abyste dál v životě mohli létat.
Využijte náš personální audit.
