Hlupák soptí, co mu dech stačí, ale moudrý se vždycky ovládne.
(Přísloví 29,11)
Musím se přiznat, že vzhledem k tomu, že jsem cholerik plný emocí, je pro mne výzvou neustále pracovat na tom, abych se dokázal v některých vyhrocených situacích ovládnout. V tomto je mi velkým vzorem moje žena, která mi naprosto nevědomky v mnoha situacích ukázala, jaký jsem v podstatě „hlupák“ :-), protože zatímco v ní se to mele a přesto reaguje zdvořile, já většinou vybuchnu... a pak v návalu emocí řeknu či udělám něco, co se s odstupem času zdá opravdu hloupé. Ona se naopak zdrží jakékoliv reakce a vše si hodně dobře promyslí, než se rozhodne, co udělá či řekne.
Bavil jsem se s ní na toto téma již několikrát a sama přiznala, že schopnost ovládat se se také musela učit. To může dát naději mně i ostatním, že není vše ztraceno a že schopnost ovládat se jde s větším či menším úspěchem získat vytrvalým tréninkem. Všiml jsem si také, že v obchodě či podnikání obecně mi jde ovládání mnohem snáze než doma. Čím to je? Odpověď je nasnadě... dlouhodbě se zkrátka zaměřuji na to, abych se ovládal. Proč? No, většina z nás se chová asi trošku jinak doma (uvolněněji) a trochu jinak v práci (víc se ovládáme). Otázka zní, proč se víc neovládat i doma, to za prvé. A za druhé - už sama praxe "ovládání se" v práci nám ukazuje, že tuto schopnost si lze vědomým úsilím osvojit.
