Většina z nás se někdy dostává, ať už v práci či v osobním životě, do situace, kdy si nevěří, případně kdy neví, jak dál.
Jsou to však právě tyto situace, které člověka buďto dlouhodobě posouvají dopředu nebo naopak ho srážejí a odrazují. Záleží na tom, jak se k tomu postaví. Pokud se před Vámi příště objeví úkol či situace, v níž nevíte, co dělat, zkuste si položit otázku: „CO BYCH TĚĎ UDĚLAL(A), POKUD BYCH NEMOHL(A) NEUSPĚT?“ Pak běžte, a udělejte se vší rozhodností, co v sobě najdete přesně to, 
co Vás napadlo. Alternativou také je – pokud máte nějaký vzor – zamyslet se, jak by se v dané situaci rozhodoval, myslel a jednal tento člověk. Poté opět jděte a udělejte přesně to, co si myslíte, že by udělal člověk, který vás inspiruje. Pokud dlouhodobě konáte tak, jako byste nemohli neuspět, zjistíte, že větší procento různých „výzev“ a problematických situací dopadne pozitivně navzdory všem skeptickým očekáváním. Tím problémem, který nás limituje, je strach. A klíčem k úspěchu je naučit se ovládat tento každému vrozený mechanismus. Strach je vrozený, ale odvaha je výsledkem výchovného procesu, procesu učení. Odvážný není ten, kdo nemá strach, ale ten, kdo se naučil svůj strach ovládat a překonávat. Každý úspěšný člověk se naučil ve zdravé míře riskovat a ve zdravé míře ignorovat svůj strach, pokud ho tento strach svazuje a odrazuje od toho, aby udělal něco konstruktivního.
