Vytváří specifickou, originální a neopakovatelnou tvář firmy, která je často nejvýznamnější indikátorem při rozhodování zákazníka. Ne nadarmo se zažily vyjádření typu: „Organizační kultura je převládající vzorec chování.“ Nebo „Kultura v organizaci je způsob, jakým se v organizaci žije a pracuje.“
Firemní kultura má svoje opodstatnění, protože je důležitou součástí strategického řízení organizace. Bez ní by se firma nějakou dobu také rozvíjela, ale živelně a v čase s nedobrými dopady. Sama o sobě se neobjeví, ale vidíme, že je buď výsledkem spontánního působení personálních vztahů nebo systematických a cílevědomých řídících aktivit.
Popravdě řečeno iniciátorem a tvůrcem firemní kultury by měl být v prvé řadě vlastník firmy, členové správního orgánu nebo výkonný ředitel. Od těch se oprávněně očekává, že půjdou svým podřízeným příkladem a sami budou striktně dodržovat stanovená pravidla firemní kultury. Pravidla jasně vymezují společnost vůči vnějším i vnitřním vlivům, které na ni působí. Mezi vnější vlivy můžeme uvést ekonomický a sociální systém, politické preference, legislativu, ekologii, tržní pozici a rychlost zpětné vazby trhu. Do vnitřních aspektů můžeme zahrnout předmět podnikání, strategii firmy, řídící síly, historii, velikost a majetek firmy, kvalitu řídících procesů a lidské zdroje. Toto spolupůsobení může firemní integritu ovlivňovat jak pozitivně tak negativně. Závisí to na tom, jaký práh odolnosti vůči negativním vlivům firma má. Takovým lakmusovým papírkem odolnosti firmy bývá firemní etika.
Firemní etika je srozumitelně formulována do psaného etické kodexu, který prezentuje a zastupuje firemní hodnoty, společenskou odpovědnost firmy a spravedlivé hodnocení. Dále obsahuje principy, zásady, etického pro-firemního chování organizace jako celku i jednotlivých zaměstnanců.
Často se opírá o kategorický imperativ Imanuela Kanta, který řekl „Vše, co chceš, aby ti jiní nečinili, nečiň ty jim!“ a tento výrok a motto se stal pro mnoho stoupenců kvalitní firemní kultury zlatým pravidlem podnikání. O mnoho století dříve byl tento výrok zapsán do Knihy knih, Bible, také jako zlaté pravidlo pro mezilidské vztahy, ale zněl trochu jinak: „Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, budete také podobně činit jim“. Je na nás, abychom zvážili, který citovaný názor má větší potenciál na úspěch a klade důraz na osobní odpovědnost a proaktivnost jednotlivců při vytváření firemní etiky. Každopádně nás vede k zamyšlení, že každý jednotlivec přispívá svým přístupem a hodnotami, které zastává, k blahu nebo úpadku celku.
Neměli bychom si plést firemní kulturu s firemní morálkou. V praxi a odborné literatuře je rozdíl patrný. Dá se zjednodušeně říct, že firemní morálka ukazuje na skutečný stav v organizaci, kdežto firemní etika znamená žádoucí, normativní stav, který přispěje k dobrému obrazu firmy, snadnější identifikaci zaměstnanců s firmou a příznivou atmosféru zaměstnaneckých vztahů.
Facebook Social Comments
